MOJE TEXTY

INDEX
FOTOGALERIE
TEXTY
VÝTVORY
RECENZE
KOMENTÁŘE
CESTOVÁNÍ
l
l
l
l
l
l
 
Co s ním?
fejeton


    Malé město v podhůří Orlických hor, několik pozorných občanů s láskou k přírodě a, znáte to - několik zastupitelů - úředníků se snahou urvat pro sebe, co se dá. Stalo se u nás letos zjara.
    Nejprve se objevila informace v městském zpravodaji, že "... odbornou firmou byl zhodnocen zdravotní stav dvanácti dvousetletých lip na přístupové cestě ke hřbitovu jako stav nevyhovující... lípy jsou v hlavicích ve výšce čtyř metrů beznadějně zasaženy hnilobou..., a protože by mohlo dojít k ohrožení chodců případným pádem takto poškozených stromů, musí být tyto pokáceny..."
    Řeknete si, že slovo odborníků platí. Dobře, nedá se nic dělat. Ale když se v průběhu půl roku jedná o takovouto čtvrtou zprávu, začnou vás pronásledovat nejrůznější myšlenky a padají podezření. Co když je za tím ještě něco jiného, co když jde někomu ne o zdraví stromů a lidí, ale pouze o dřevo, kterého zdarma není nikdy dost.
    A tak jsem se k tomu dostala i já. Přemluvit kamarádku, že by bylo dobré se o lecčems na vlastní kůži přesvědčit, mně nedalo žádnou práci. Jak to zařídit, to byla už úplná maličkost.
    V podvečer, den před ohlášenou popravou lip, jsme nepozorovaně natřely lipové kmeny vápennou kaší. Jen jeden proužek, ale zato odshora až dolů k zemi, hezky po celém kmínku!
    A druhý den, jak jsme přišly ze školy, bylo už pozdě odpoledne, hned ke hřbitovu! Panebože! Zkáza a neštěstí! Zohavená příroda, jizva, kterou jen tak nezacelíš! Stromy pryč, vzorně uklizeno! Kde je to dřevo?
    Tyhle práce u nás provádí jediná firma, městská správa a údržba majetku. Touhle dobou, táhlo na pátou odpolední, nikoho v kanceláři nezastihneme, ale pan XY - na jménu nezáleží - prostě šéf firmy, bydlí nedaleko od nás v rodinném domku. Jdeme za ním.
    Přišla nám otevřít jeho žena. "Děvčata, copak nám nesete?... Že za manželem? Ale on teď nemůže, za kůlnou dělá dříví." No to snad ne! Že by... a hele, opravdu! Zpoza dřevěného plůtku jasně vidíme pro nás známé kmínky... A už nám je jasné, kdo v našem městě "tlačí na pilu"!
    Otrávené, znechucené nad tím vším bloudíme městem a okolím, v srdci lítost nad osikami, které padly nedávno u koupaliště. Myslíme na jilmy a jasany u řeky, které také "ohrožovaly chodce", spíše však zanášely listím okapy soukromého podniku v jejich těsném sousedství. Je nám nevýslovně smutno!
    A jak tak jdeme, stojíme bezděky před domkem paní AB, na jménu opět nezáleží - patří vedoucí referátu životního prostředí. "To není pravda! Zírej!" stačila přidušeně říct kamarádka, když nakoukla přes kamennou zídku do zahrady, a pak se sesypala! "Ty bláho!" Co myslíte, že tam viděla?
    Okolo starostova rodinného domku jsme už raději nešly. Jo, jo! Takhle to u nás funguje!
    Kdyby přišlo na otázku: Co s ním, rozuměj se dřevem z pokácených stromů, tak u nás ji máme dávno vyřešenou!
    Chce se plakat, ale lze i doufat. Až my budeme zastupitelé...
MOJE TEXTY
Báje a mýty starých
Slovanů

Etikoterapie aneb...
Problematika stáří
Fotografování - výklad
O časopisu Lidé a Země
Kritika článku
Co s ním? - fejeton
Angina pectoris

Angličtina - témata
ŠKOLNÍ PRÁCE:
MIMOŠKOLNÍ TVORBA:
Bevacizumab
Klubko nití
Nejlepší dárek